Tak původně jsem se dost těšil na tuto zábavku, ale vzhledem k přetrvávajícím problémům se zuby jsem ji spíž prozkučel a rozhodně se nedá tvrdit, že bych si ji užil.
Sice nerad, ale podruhé zůstaly holky přes koupání s mrňatama doma. Vyrazili jsme krátce po osmé a vyzvedli Petr se Simonou v ML. Do Bítovan jsme, po klasickém hledání a příjezdu z druhé strany než jsme původně zamýšleli, přijeli po deváté. Návštěva připomínala rodinou oslavu než taneční zábavu, ale nakonci akce to byla ta klasická bigbítová atmosféra.
Vzhledem k tomu, že jsem se delegoval řidičem pro jízdu tam i zpět, stavění pivního komínku se obešlo beze mne. No abych nebyl za držgrešli tak krom sifonu (0,5l) jsem si přikupoval colu (0,3l) a promíchaval. Rejdění na parketu ani nebylo, páč i přes veškerou snahu, zuby si říct nedaly. Docela dobrej trapas nastal, když se Sáša ptal, jestli půjdem domů nebo mají zahrát pomalou nebo rychlou. Jsme si říkal, co se děje vždyť bude tepřiv půlnoc, ovšem to zaprotestovaly mé hodinky, které sice běžely, ale ukazovaly o hodinu a čtvrt méně, na což jsem přišel při kontrole mobilu. Nakonec musím poděkovat ženušce, jak se mnou soucítila a vydržela u mne i když vím, že sedět "na zadku" je pro ní na zábavě nepředstavitelnej problém.
Cesta domů proběhla bez problémů a bloudění, možná díky tomu, že můj navigátor brzo usnul a probudil , jsem jej až doma.
Pod čarou:
V pátek sejmul cyklista Evičku na přechodu pro chodce. Bolela ji ruka, tka ji dala Evina studenej obklad. V sobotu ruka natekla, takže po obědě šli do nemocnice. Ruka je zlomená, dostala dlahu, za osm až deset dní na sádru a pak tři týdny ruka v gypsu, což bohužel pro ní zanmená celý tábor, vůbec jí to nezavidím. Být u toho přechodu já, tak ho snad sejmu stejně. Sobotní odpo bylo tedy vyplněno návštěvou lékaře a na jeho doporučení i policie, avšak pouze kvůli zápisu, protože u toho žádný svědek nebyl, tak se určitě nic nevyřídí, ale stejně to naštve...
Žádné komentáře:
Okomentovat