Plni očekávání jsme v pátek vyjížděli směr Krkonoše. Na chalupu nás pozval Petr se Simonou, kam jezdí ke známým spolu se Simony rodiči, nyní již jen s jejím taťkou.
Jeli jsme dvěma auty. Petr se Simonou a kluky nabrali v Třebechovicích tchána a ještě si u nás vyzvedli Evičku. My jsme vyrazili Kií až po mém příchodu z práce, tj. já, Evina a mrňata. Sraz byl určen na kruháku u Plusu v Jaroměři. Cestou jsme potkali Pecu, jak míří k rodičům do Hradce. Po překontrolování posádek v Jaroměři, hurá směr Vrchlabí, kde jsme naložili Káťu, která tam přijela z intru. Jeli jsme jako hezký vláček, Petr s Astrou a já za nimi. Věděl jsem, že cca 10km za Vrchlabím budeme odbočovat doleva po lávce přes řeku, ale neměl ani potuchy do jakého krpálu vyrážíme. První část vedla lesem a když už to vypadalo, že je utrpení konec, vyjeli jsme na mýtinu a pokračovali až k okraji lesa. Tam se mi na štěrku protočila kola, auto ztratilo výkon a po chvilce zůstalo stát. Marná byla snaha těch pět metrů dojet na cestu po vrstevnici. Nakonec se zavelelo: všichni z auta ven, to naštěstí pomohlo, takže byl čas na vykládání,...
První den, spíše večer, byl jen seznamování se s chatou a jejími členy (Sváťa, Luboš, Simony táta). Z naší strany padlo několik lahváčů a dohromady slivovice. Chalupa byla klasická - jedna velká místnost s kamny, taková idylka.
V sobotu dopoledne jsme postupně vyráželi do lesa na houby. Těch byla opravdu hojnost, takže i Heli našla, jak sama říkala: dva houbové. Po obědě jsem vyrazili na huculskou farmu. Počasí bylo úžasné, klasický ohříváček na zimu, až budou plýskanice a vůbec počasí nehodné pojmenování. Na farmě byla možnost nejen si koně pohladit, ale se i na nich projet, což vyzkoušela Káťa s Evičkou a Honzíkem. První jela Evička a měla trochu smůli, když pro provádění kolečka se lehce splašil kůň. Zatím tvrdí, že už na koně nesedne :-D, ale zvládla to s přehledem, i když nám s Evinou ztuhla krev. V okolí se nacházelo ohrazené prostranství s kozami a ovcemi, kde se děti mohli vyřádit na různých dřevěných prolézačkách, čehož naše mrňata náležitě využila. Po návratu do chalupy, jsme rozdělali táborák a opékali buřty k večeři. Únava postupně padla na všechny, takže i když jsem šel spát jako předposlední (poslední byla Evina), tak ještě nebyla ani půlnoc.
Neděle se nesla v duchu příprav na odjezd. Prostě úklid chalupy, vyklepat koberce, apod. Po obědě následoval odnos věcí do aut a ať se práší za kočárem hurá domů. Vcelku jsem měl nahnáno, jak sjet "kopeček" na hlavní cestu, vše ale proběhlo v naprosté pohodě. Zavezli jsme Káťu do Kopidlna a pokračovali domů.
