Jetřichov - 18. - 19.2.

Na sobotu byla Evina předběžně domluvená s bývalou spolužačkou z Jetřichova, že za ní přijedeme na veselici, kterou i mimo jiné pořádal bratranec Karlos. Sobotní program byl docela nabitý, neboť jsem ráno vstával s mrňaty a jel s nimi do Tanvaldu, kam jeli na jarní prázdniny s turistickým kroužkem. Ráno budík v 5:30, obléct, dobalit svačinu a hurá na nádraží, kam nás mamka odvezla. Tam již na nás čekal zbytek: Míra, Štěpán, Kamila a Adámek. Cesta vlakem probíhala bezproblémově. Míra v Tanvaldu objednal taxi pro všechny, čímž odpadl pěší přesun s bágly a lyžemi. Díky tomu jsem mohl za půlhoďky jet zpět do HK. Při přestupu v Železném brodě jsem potkal vlak vezoucí fanoušky hradeckého fotbalu do Liberce (kde padli 1:3), kteří se bavili po svém (dýmovnice, světlice, koulování ostatních, pokřiky). Doma jsem byl po jedné hodině odpoledne, nyní se stačilo jen zušlechtit na motorkářský ples a kolem třetí vyrazit.
Po příjezdu do Jetřichova jsme zaparkovali u Magdaleny a Evina šla hledat, kde přesně Lenka bydlí, resp. vchod k ní do domu. Lepší bydlení snad není, hned vedle vchodu do sálu je branka k Lence na zahradu. Usedáme u ní doma, povídáme. Atmosféra je po celou dobu návštěvy pohodová, pořád je o čem mluvit. Poznáváme i Lenčiny dcery Andreu a Míšu, které též srandu nekazí. Po sedmé se převlíkáme, já to mám jednodušší beru si jen jinou košili, ale ty ženy,... Nakonec po osmé hodině vyrážime. Platíme symbolické vstupné 50,- a jdeme si sednout na sál. Zprvu se sál moc nenaplnil a na parket vyrazili pouze dva odvážlivci, ale postupem času po zahrání písniček od Divokýho Billa se lidi odvázali. Holky tu měly spoustu známých, a tak měly s kým i o kom pořad co debatovat. My s Jardou se starali o pitný režim všech u stolu, občas jsme zavítali do salónku pro něco z Božkova. Oblečení nakonec problém nebyl, postupem času by to bylo stejně jedno. Rybízek s Karlosem vymysleli různé soutěže (klasika pití piva na čas, vyšroubování a zpětně našroubování svíček do motoru, slalom s pneumatikou) s drobnými cenami, čímž akce získala na zajímavosti. Vydařená zábavka končila kolem třetí. Ještě jsme čekali ve výčepu při čekání na plasťáka a pokecal jsem s basákem a zpěvákem od kapely. Pohodový lidí, jen byl vidět rozdílný přístup mladýho (basák) a zkušenýho (zpěvák). Pravdu měli svým způsobem oba, když basák tvrdil, že si chce zahrát, co se mu líbí a ne za každou cenu, co chce obecenstvo cituji: " takový sračky jako Mandrage", naproti tomu zpěvák tvrdil, že je potřeba hrát i pro lidi. Osobně si myslím, že ideál je zahrát co se mi líbí, co chci a zároveň přijde i dost lidí, kterým se to bude líbit. Je tam úzká linie, někdy se holt musí zahrát, co se mi nelíbí na 100%, avšak nestát se prostitutem. No nic plasťák byl natočen a šli jsme dom.
V neděli dopoledne jsem šel na ranní procházku, nicméně nikdo nebyl vzhůru, tak jsem pokračoval v říši Orfeově. Po poledni jsme se všichni shledali v kuchyni. Nastalo pomalé loučení a po třetí hodině vyrazili na cestu k domovu. Byla to opravdu vydařená zábavka, s vystoupením kapely Kat Band ze Stárkova, měla docela dobrý rozptyl od Katapultu až po Megadeth.

Ruprechtice - pololetní prázdniny

Za pololetní vysvědčení jsme slíbili mrňatům návštěvu Ruprechtic, a tak jsme v pátek po obědě vyrazili přes Jaroměř. Tentokrát děcka spala nikoliv u tety Růženy, ale naproti u Ireny, kde si mohly hrát s dvojčaty Terezkou a Eliškou.
Po příjezdu na nás čekala ještě Gábinka od Hany. Zašli jsme k Ireně a všechna děcka vytvořila hrající si chumel v obývacím pokoji. Po večeři se šlo na kutě, mrňata zůstala u Ireny, Gabča a dospěláci jsme usínali přes dvůr u Růženy. V sobotu dopoledne se Hela s Ondrou naháněli s Gábinkou po chodbách statku a odpoledne vyrazili na stráň bobovat. Já se šel dopoledne mrknout na běžecké trasy a odpoledne za krásného slunného počasí si vyrazil dobýt Ruprechtický špičák. V neděli jsme s Helou vyzkoušeli běžky, ale moc se jí samotné se mnou nechtělo. Mamka učila Ondru na svahu na lyžích, nicméně největší radost stejně sklidily sáňky a lopaty pod zadek.
Do Ruprechtic nás jelo jedno auto, osádku jsme tvořili s mrňaty a Jardou. Bylo období tuhých mrazů -16°C standard. Úsměv na tváři vyvolala hláška:" dneska už to jde, už se oteplilo, je tam jen -10°C." Auto poslouchalo v pohodě. Hlavně Hela s Ondrou si prodloužený víkend užili a o to šlo především. Zpátky převážela Evussa auto Milošovi, takže vezla i Gábinku a s ní i Ondru, který chtěl jet s nimi.

Foto