Nezávisle na sobě jsme se s Evussou rozhodli, že bychom mohli na víkend vyjet s mrňaty mimo město. Vybrali jsme Ostaš.
V sobotu v osm odjezd vlakem z hlavního nádraží, přestup ve Starkoči a za chvíli vystupujeme ve Žďáru nad Metují. Odtud se vydáváme zprvu po cyklostezce na Ostaš. Na začátku lesa odbočujeme k "vodovodu", kde si dáváme malou přestávku. Máme v plánu podívat se na Samaritánku. V mapě vybereme zdánlivě nejschůdnější cestu a vyrážíme. Nejlepší je poslední strmé stoupání ke studánce. Zde již na nás čeká modrá turistická značka vedoucí do kempu. Dáváme pivko a limo, Ondra se učí hrát ruské kuželky spolu s dvojicí lehce podroušených hráčů, Hela se šla zhoupnout na hřiště. Po chvilce mrňata se mnou staví stan zatímco Evussa připravuje oběd (guláš na liháči). Po krátké siestě se jdeme podívat na Kočičí hrádek, cestou slézáme do Sluje českých bratří. Po návratu sbíráme dřevo, abychom ke společnému ohništi nepřišli s prázdnou. Kolem něj opékají klobásy turisté z Polska a my se přidáváme. Stačil jsem dojíst špekáček a začalo poprchávat, nebylo nač čekat. Následoval překotný úklid a návštěva místní nekuřácké hospody za účelem hraní karbanu (prší, ohníček, záchod,...). Lehce po desáté zalézáme do stanu.
V neděli ráno, vstáváme krátce po sedmé, dáváme lehkou snídani a stoupáme na okruh po Ostaši. Cestou nás míjí jen tři skupinky. Klasická návštěva labyrintu, svezení v Čertovo autě,... Počasí se vyvedlo, oproti sobotě je vidět daleko. Při návratů do kempu potkáváme procesí lidí mířících opačným směrem. Děcka si odskočila na dětské hřiště a my začali s přípravou oběda, když tu začalo krápat. Fofrem dojíst, průběžně sbalit bágly a stan. Ještě se stavíme ve stánku koupit něco na památku. Pláštěnky necháváme složené, na cestu na vlak nás vyprovází cosi mezi mrholením a regulérním deštěm. Máme namířeno přes Lachov do Teplic nad Metují. V údolí Klučanky v tůni nám Evussa uloví čolka, po ukázce putuje zpět. Na kraji lesa před Lachovem již prší, oblékáme pláštěnky. Na nádraží zjišťujeme, že nejvhodnější vlak pojede až za cca dvě hoďky. Zajdeme do nedaleké restaurace, kde uspokojujeme své chuťové buňky a Hela, jako bonus, počítá příklady do školy. Déšť neustává, ba naopak. Nasedáme do vlaku. Ve Starkoči se již tísní dav pod střechou "nádraží". Rychlík na Prahu je naplněn, aspoň Hela s Ondrou si sedli, sice jen na půl hodiny, ale i to ocenili. Na hradeckém nádraží přestupujeme na dvojku a ubíráme se k domovu, kde probíhá následná deratizace, desinfekce a po chvíli i očista.
Víkendové trajdání splnilo svůj účel, vypadli jsme z města ven do přírody. Mrňata si užila skály. Dle GPSky jsme absolvovali každý den 13km.
Foto
