Branžež 18.-20.7.

Na tento víkend byl v plánu výlet na Branžež do Českého Ráje. Spolu s námi vyrážel Peca s Janou a dětmi a psem Pepou. My jsme opět vyráželi dvěma auty. Se mnou jela Helenka a vyráželi jsme přes Kopidlno, kde přistoupila Káťa ze školy a pokračovali dál do kempu.
Cestou nám pršelo, ale pořád jsme věřili, že se vše v dobré obrátí a za svitu sluníčka budem stavět stany. Lehce mne znervózňovalo, že mi ještě Evina nedala vědět, že jsou už na místě, neboť vyráželi dřív a byli domluvení s Pecou, že se potkají na pumpě u Jičína a dojedou tam pospolu. Inu což, tak tedy přijíždíme ke kempu a vysedáme. Předpokládám, že se jedná o ten "náš". Paní na bráně mě vysvětluje, že kemp Duo je "ten vedle". Tak tedy zpět do auta, ujet 1 km po silnici, abych byl v kempu vzdáleném 200m. Zaparkovat a hurá Helenka na hranolky, Káťa na bramboráčky a já na lángoše. Než nám připraví večeři, volám Evině. Dozvídám se, že skupinka "lehce" přejela, zapomněla odbočit na Kněžemost a pokračovala do Mladé Boleslavy, z toho vyplývalo třičtvrtě hodinové zpoždění. Po příjezdu zbývajících posádek do kempu a po obléhnutí kempu volíme kemp, u kterého mi radila ochotná paní recepční. Takže nasedat a zpět na místo činu. Recepce již byla uzavřena, takže přijíždíme k soc. zařízení, kde se domlouváme s recepční. Začíná vehementně pršet. Jdu s Janou na bránu platit za kemp. Cestou se domlouváme, že pokud je levnější pes, tak platíme za osm psů a čtyři dospělé. No pochopitelně to neprošlo. Konečně jsem vybrali místo pro stanování. Zbytečně neotálíme, protože každou chvilkou začíná opět poprchávat. Nakonec je vše postaveno a usedáme k ohni. Ondřej si vyloženě libuje, pomáhá stavit stan. Večer probrebentíme až do pozdní noci. Peca jde spát po jedné v noci, já končím po třetí, Evina s Janou za světla.
Ráno mne již ve čtvrt na sedm probouzí Ondřej. Spolu s ním v kóji našeho stanu spí Vráťa a Heli, druhou okupuji já s Evinou. Ondřej na rozdíl od ostatních mrňat nevydrží ve stanu, takže vyrážíme na obchůzku po kempu, splníme co muži dělají po ránu a vracíme se zpět. Postupně se vše probouzí až na Káťu, která má den blbec a vpodstatě nafouklá profláká celý den. Sobotní počasí je nevyzpytatelné. Přemýšlíme o malé túře, ale mraky a přeháňka nás vždy přesvědčí, že to není dobrý nápad, aby vzápětí vysvitlo sluničko a my jdeme k rybníku se jentak cákat. Dopoledne vyráží Peca s holkama do lesa na dříví na večerní táborák. Když kolem třetí vyjde řada na déšť, vyrážíme do Mnichova Hradiště (já, Peca, Jana) na nákup, došlo pivo. Po příjezdu připravujeme oheň a pokušíme se vzbudit Káťu, dělá ze sebe blondýnu, nechcem si kazit výlet, tak ji necháváme ve stanu, i když je nám jasné, jak naslouchá debatě těch "trapnejch dospělejch". My filozofujeme o generačních rozdílech, přidává se i Janina. Večer děláme kuřátko, skočíme s Pecou do stánku pro něco dětem. Při té přiležitosti dáváme dvě točená pivka a poklábosíme. Je vidět jak v dáli zuří bouřka, několikrát je vidět jako ve dne. Po půlnoci se zvedá vichr, raději hasíme oheňa a zklízíme věci. Sice se žádná bouřka nekonala, ale šli jsme se zabalit do spacáků. Tedy my do stanu a Peca s Janou do auta, kde jim byl kufr ložnicí.
V neděli od rána bylo patrné, že to bude nejteplejší den. Opravdu počasí se vyvedlo přenáramně, všichni kromě mne se hezky spálili. Já to přežil díky černému, jakjinak, triku. Děti se vyřádili v rybníce, který má výhodu, že vznikl uměle zatopením louky za účelem rekreace. To ma za důsledek, že lze dojít hodně daleko a voda je stále pod kolena, něco prima pro děti. Odpoledne Peca půjčuje šlapadlo na dvě hodiny, takže je o zábavu postaráno, dokonce i Heli s Ondřejem se nechávají přemluvit.
Cestou zpět přejedu pumpu, na které jsme se měli sejít. Až později jsem se dozvědel, že jsem ji projížděl jako první. První vyjel a Peca a měl na pumpě počkat, myslel jsem, že to není ta správná, když tam nebyl, ale já jel zkratkou a tak smolík. Evině se cestou udělalo nevolno, a tak Jana odřídila formana k nám domů do Hradce. Tuto informaci jsem se dozvěděl až doma. Já jsem pak, po ujištění, že vše v pohodě, odjel do práce, neboť mi v sobotu volali z práce, že nejde Internet a kdy přijedu jej zprovoznit. Odvětil jsem, jsem mimo Hradec, přijedu v neděli, pak se na to podívám. Hotovost nám zrušili tak co. Inu zábavný to víkend.

Víkend ve Skalici

V pátek dopoledne mi volala Evina, že se s ní domlouvá Peca, zda-li bychom k nim nezajeli všichni na víkend. Neustále jsme se nemohli rozhodnout, až tedy nakonec padlo rozhodnutí, jedeme. Jeli jsme dvěma auty. Nejdříve já s Jardou a mrňaty a pak Evina s Káťou, protože byly ještě uklízet za Aničku, která je na dovolené.
Cestou jsme nakoupili něco slaného na zub a basičku Géčka. Po příjezdu do České Skalice, jsme vysadili mrňata a od té doby byly v sedmém nebi. Již na ně čekala Janina, Míša a Vrátík. Na nás s Jardou zas Peca s Janou a basa zlatokrčků z Plzně, a tak se povídalo, povídalo,... Kolem desáté dorazila Evina s Káťou, a tak se utvořila nerozlučná dvojka Janina, Káťa. Spát jsme šli kolem druhé.
Druhý den byl naplánován výlet do Výravy, kde byl revival fest. Počasí bylo nemastné, neslané. Chvilku vypadalo, že bude pršet, pak zase ne. Nakonec jsme nejeli na plánovaný začátek ve dvě, ale až na sedmou. Stejně jsme nechtěli, aby holky tak dlouho sami hlídali mrňata, takhle je "terorizovat" jsme je zase nechtěli. Po příjezdu na fest došlo, pro mne, k nemilému překvapení. Metallica hrála jakou druhá a Slayer právě skončil. Jediné co stálo za poslech tak byl začínající Led Zeppelin a poslední kapela večera Kiss. Jak U2, tak i Elvis mne nechávali chladným. Aspoň u stánku nebyly fronty. Potkali jsme zde Petra se Simonou, ti zde byli již od samého začátku, byli tu se svými známými. Bohužel bylo plno, takže mohli držet pouze dvě místa, což bylo málo, nás bylo pět, a tak jsme se přemístnili jinam. Petr měl nas... náladu, takže jsem ani moc nepokecali. V mezičase jsem prohodil pár slov s Rudym ze slezkýho. Kapely měly slušnou úroveň. Jardovi se hodně líbil areál ve Výravě. Po odehrání posledních tónů od skupiny Kiss revival nasedáme do auta řízeného Janou a vyrážíme zpět do Skalice. Po příjezdu, kolem třetí v noci, stíháme akorát očistu a šup do postele. Ráno nenechávají mrňata Evinu spát a již od osmi každých deset minut vyžadují její pozornost. Možná i díky tomu ji není dobře a prášky došly. Nakonec odpoledne to vypadá, že by to mohlo být již dobré. Děcka okupují s mamkou a Pecou a Janou bazén. Já s Jardou hlídáme televizi, jedou se formule. Pak se rozloučíme a jedeme ve dvou domů. Doma ponechávám bráchu, zajedu koupit drobnosti do Baumaxu a Hypernovy a míří k mamce. Zde pomáhám se stěhováním, vyfasuji zeleninu a věnečky a vracím se domů. Kolem devaté dostávám SMSku, že zbytek rodiny vyráží ze Skalice. Při příjezdu se dozvídám, že Helenka zůstala ve Skalici. Inu ať si to užije. Ondřeje musela donést Evina, protože po celém dnu byl uondán až běda. A tak jsme si náramně, a doufám, že všichni, užili jeden prázdninový víkend.