Kralovická pouť

Tento víkend byl poněkud náročný. V pátek odvezla Evina po vysvědčení Evičku na tábor do Helvíkovic u Žamberka. Já jsem končil v práci v poledne, jelikož bylo slavnostní vyřazení studentů. Následoval odjezd domů, přeprava věcí do auta, což bylo docela super, když cesty kolem domu jsou rozkopané a k autu to je cca 500m. Zastávka u babičky, naložit Helenku a dědu. Zde se potkáváme s navrátivší se mamkou. A tak vyrážíme de facto společně. Vozidlo č.1 řídím já, navigace děda, spolucestující Helenka, jedeme přes Kopidlno, kde nabíráme Káťu ze školy. Vozidlo č.2 vede Evina, cesty určuje babička a komentátorem je Ondřej. Cesta je zvolena klasicky severním objezdem Prahy, kterou tak úspěšně míjíme. Před Slaným si děláme hodinovou přestávku, neboť se povedlo druhé posádce zakufrovat, ale to patří k životu a aspoň si víc užily krás středočeského kraje. Do kempu jsme přijeli lehce po osmé hodině. Zabíráme chatky, jdeme se občerstvit k místnímu stánku a připravujeme se na sobotní pouť.
Ráno vstávám jako první, a tak čekám, až některé z mrňat bude vzhůru. Po očistě a navleční do vycházkového vyrážíme na pouť do Kralovic. Zde se potkáváme se strejdou, tetou a Járou a dostáváme pozvání na nedělní oběd. Jardu potkáváme na náměstí, kde jsme si vytvořili základnu. Na náměstí hrála dechovka, Brutus, Basiková a další. V průběhu produkce jsme postupně odcházeli s mrňaty na atrakce a utrácely penízky. Heli si s mamkou zapařila při Brutuse. Do chatky odešel první děda, my jsme jej následovali až v podvečerních hodinách. Kolem osmé jsem s Evinou vyrazili zpět na náměstí, kde jsme se měli potkat s Jardou. Nikde jsme jej neviděli, až cestou zpět do kempu. Po krátké domluvě jsem vyrazili autem do Plas na Brutus. Zde již probíhala zábava v plném proudu. Konec byl o půlnoci, a tak hurá nasedat zpět do Kralovic. Zde jsme, noc byl ještě mladá, poseděli a kolem druhé odjeli spinkat.
Nedělní ráno bylo plné balení. Po pozdní snídaní jsem šel s Ondřejem na malou procházku, naložil věci do aut, zastavili jsme se pro Jardu a odjeli směr Hadačka. Jardu jsem dovezl k Pavle a vrátil za zbytkem rodiny k tetě k obědu. Po obědě přijel ještě Míla s rodinou. Chvilku jsme se zdrželi, mrňatům ukázali domácí zvířectvo a vyrazili na cestu zpět domů. Oproti pátku jela Káťa s mamkou, protože s námi jel i Jarda. Na cestách nebyl až tak hustý provoz, jak jsme si mysleli, a tak i díky zvolené trase, byla jízda poklidná relaxace.